Původní barokní varhany byly postaveny neznámým varhanářem v r. 1788. Byly však již po 100 letech užívání natolik zchátralé, že jejich hrací část byla v letech 1895-1897 vyměněna - jednalo se o vestavbu nového stroje do staré varhanní skříně. Nástroj byl postaven uničovským varhanářským závodem bratří Braunerů za 4261 zlatých (měl 20 rejstříků a 1245 píšťal), posvěcen byl 25. 5. 1897 tehdejším bučovickým duchovním správcem Janem Strakou. Varhany byly po zvukové stránce mimořádné, jejich technické zázemí však nebylo příliš kvalitní (společnost bratří Braunerů ráda experimentovala s materiály a technologiemi, velmi často se jednalo o technické prototypy, které bylo nutné i několik roků po kolaudaci přestavět a upravit, aby bylo možné na varhany hrát).
Nástroj byl poté přestavěn a předisponován závodem Jana Tučka z Kutné Hory (okolo r. 1908 a poté ještě razantněji v letech 1934-1935, kdy byl dodán nový hrací stůl a firma varhany považovala za svůj op. 418). Přesto však bylo nutné varhany neustále opravovat, což vedlo k jejich současnému stavu, kdy jsou na pokraji životnosti.
Vzhledem k tomu, že varhany mají krásnou, památkově chráněnou barokní varhanní skříň, je záměrem bučovické farnosti jejich rekonstrukce do romantické varhanní pozice.
Na nástroji je nyní dohledatelných několik stavebních vrstev, a to z let 1788, 1897, 1908, 1935 a další přestavby z konce 20. století, přičemž zvukově nejkvalitnější a nejvíce dochovaná je z roku 1897, ze kterého máme k dispozici přibližně osmdesát procent píšťalového fondu. Je tedy možné zrestaurovat je do této romantické varhanní dispozice s tím, že chybějící díly by byly vyrobeny jako restaurátorské kopie dle dochovaných nástrojů.
Ve špatném stavu je celá pneumatická tlaková traktura. Ta bude kompletně vyměněna za mechanickou trakturu, která je spolehlivější a méně náchylná k defektům. V poslední fázi bude zrestaurována památkově chráněná barokní varhanní skříň.
Částka, na kterou práce vyjdou, je odhadovaná na 7,5 milionů korun.
Kostel byl postaven v letech 1637–1641 za Maxmiliána z Lichtenštejna švýcarsko-italským architektem Giovannim Giacomem Tencallou v barokním slohu. V roce 1642 kostel vysvětil olomoucký kanovník Kašpar Karas z Rhomsteinu. Oratoř a kruchta byly přistavěny roku 1748 podle rakouského architekta Antona Erharda Martinelli (1684–1747).
Ve 20. letech 19. století došlo ke klasicistní přestavbě a byly vystavěny boční lodě.
Ve výklencích v průčelí jsou sochy sv. Petra a Pavla, před kostelem pak sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 a sv. Jana Sarkandera z roku 1720. Po pravé straně před kostelem se nachází sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1885, které sem věnovala místní Občanská záložna v roce 1885 při příležitosti 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje. Po levé straně kostela je socha sv. Floriána z roku 1900.
“Současný stav varhan neumožňuje plné využití k důstojnému doprovodu církevních obřadů a ke koncertům duchovní hudby, v neposlední řadě také ke školení varhaníků. Momentálně slouží v nouzovém režimu. Usilujeme o to, abychom je dokázali brzy zpřístupnit nejen k liturgickým, ale také kulturním účelům pro širokou veřejnost. Děkujeme všem, kteří pomohou vrátit tyto výjimečné varhany do bučovického kostela”.
18. 10. 2020 V 16:OO Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bučovicích
Mužské vokální kvarteto bylo založeno v roce 1997, jeho členové jsou absolventy JAMU v Brně a AMU v Praze. Jejich působení v hudbě je velmi široké (zpěv ansámblový, sborový, sólový koncertní i operní, dirigování, hudební aranžmá, pedagogická práce, …). Repertoár ansámblu zahrnuje a cappella zpívané skladby napříč žánry i staletími od středověku po nejžhavější současnost.
6. 9. 2020 V 17:OO Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bučovicích
Smyčcové kvarteto českých filharmoniků bylo založeno v roce 1992 a tvoří jej přední hráči České filharmonie. Od svého vzniku uskutečnilo kvarteto řadu úspěšných koncertů doma i v zahraničí, natočilo 2 CD pro vydavatelství Artesmon a řadu let je pravidelně zváno do Japonska. Kromě tradičního kvartetního repertoáru soubor hodlá nadále pokračovat v popularizaci a špičkové interpretaci známé i neznámé, vážné i nevážné, ale vždy krásné hudby u nás i v zahraničí.